Domácí šití s Aličkou
Alička (1.stupeň ZŠ) dostala „šití polštářku pod dohledem“ jako dárek k narozeninám už loni v létě. Na šití se opravdu moc těšila a bylo to znát. Nechala si vše ukázat (i žehlení), potom už si chtěla všechno dělat sama. U šití přemýšlela, všechno jí zajímalo. Moc jí bavilo, a taky šlo pěkně od ruky. Protože byla i potom do šití stále nadšená a maminka jí chtěla podpořit, domluvily jsme se na dalších schůzkách, tentokrát u nich doma. Tak vzniklo Domácí šití s Aličkou. Schůzky byly naplánované 1x měsíčně na 2 hodiny. Vytvořila jsem si i plán šití, realita nakonec byla trochu jiná, myslím, že ne rozhodně horší.
Nikdy jsem nic takového neabsolvovala, ze začátku jsem se návrhu Aliččiny maminky i trochu lekla, ale potom mě to nadchnulo! Nápad docházet s šicím strojem k někomu domů a mít možnost předat lásku k šití se mi moc líbil. Já sama jsem s šitím začala někdy ve 12 letech na domácím šicím stroji. Na šití jsem mohla použít pouze to, co bylo po ruce, třeba stará prostěradla nebo ubrousky (psal se rok 1989 a nebylo zvykem si chodit kupovat látky jen tak na hraní). Po prvním "zaškolení“ mojí mamkou, už jsem šila sama, metodou pokus omyl.
Alička pro mě byla takový "experiment" :-), možnost vyzkoušet si práci s dítětem, které je do věci zapálené, ale zároveň jsem musela vzít v potaz, že budeme šít odpoledne po vyučování, kdy se bude muset opět dvě hodiny v kuse soustředit. Ano, šití je relax, u kterého zapomenete na starosti všedních dnů, ale až když zvládnete základy… Už po prvním setkání mi bylo jasné, že to celé bude taky o tom, co si já myslím, že by Aličku mohlo bavit a co jí nakonec opravdu bavilo. Musela jsem vše průběžně vyhodnocovat a někdy třeba i plán úplně změnit. Vše vysvětlím později podrobně.

0
 .